It hurts like hell...But i love you - 8

30. prosince 2007 v 3:13 | Lady Parasexual and Lady Perwerzick |  It hurts like hell...But I love you...
Gee's POV
Vyběhl jsem schody a skoro vrazil do Raye. "Co blbneš Gee? Stalo se něco?" tak a teď se ještě prokecnu a můžu si jít rovnou za Jimmym pro kulku....."Ne, proč?? M-mělo by?" začínám být nejistej a to je špatný......začnu koktat a pak....ne...budu mlčet i kdyby na mě zkoušeli nejtěžší kalibry...třeba nahýho Franka.....(XD)

"Já jen žes tak vylít...." uuuff!!! A já se už lek, že nás slyšel.....ono by se ani nebylo čemu divit, Frank vzdychal tak nahlas, že se klepaly mříže na okně....a já asi taky zrovna nemlčel (XD). " Gerááááárdéééééééé!" ten Jimmy se tu snad jednou uvříská...jako by to byl nějakej extra problém prostě sejít schody.......
Vyběhl jsem za ním do patra a vešel do jeho ložnice. Seděl na posteli a prohlížel si fotky. "Pojď sem, prosím tě. Hele Ray udělal několik dost dobrech fotek po tý tvý "páskový akci", nebo čím jsi ho to zbil. Vypadá tam jako omalovánka ! " rychle jsem přešel k posteli a vzal si od něj fotky. Bože můj....všechno z toho večera se mi zase vrátilo......jeho bolestné steny, prosby a křik......nic lepšího jsem opravdu ještě neslyšel.
"Ray je fakt dobrej! Aby z něj nebyl jednou fotograf (XD)! " nuceně jsem se zasmál a snažil se na sobě nedat nic znát. To víte....mít v rukách fotky polonahýho kluka, kterýho jste ještě před necelou hodinou slyšeli vzdychat, to není jen tak....."Hele Jimmy, já si jdu uvařit kafe...chceš taky něco?" zeptal jsem se - potřeboval jsem vypadnout. "Jo to budeš hodnej! Ale pak se tady ještě zastav, potřebuju s tebou probrat podmínky vyjednávání!" ách jo...to zase bude....Gee tohle, Gee tamhleto.....napiš dopis, pošli to s fotkama...bla bla bla....
Sešel jsem do kuchyně. Ray seděl u stolu a čet si noviny. "Hele Gee, už je tu zpráva, že se pohřešuje Frank...." kousek mi přečetl ale pak se zasekl, vyvalil oči a upustil hrnek s kafem, který se rozlilo po podlaze. "Děje se něco? Co na to tak civíš? Tak slyšíš?" musel jsem s ním zatřást....zvednul ke mně pohled plnej strachu....
"Gerarde.....oni pohřešují i mě! Píšou tady:" Frank byl naposledy viděn, jak vchází do domu svého učitele francouzštiny, Raye Tora. Ten se pohřešuje od dnešního dopoledne."
A do prdele....tak tohle jsme nečekali ani jeden. "Hele Rayi, to se nějak pořeší. Neblbni a hlavně nezmatkuj. Třeba tam zavoláš, že jsi musel neodkladně odjet ke svý tetě do Portorika, pže je moc nemocná a je tam sama....nebo něco takovýho........neboj to se vyřeší..." začal jsem ho uklidňovat a objal jsem ho.
"Díky Gee." řekl mi tiše někam do ramene. "To je v pořádku. Jsme přeci kámoši, ne?" "Jo, to jsme." "Hele Rayi, mohl bys prosím tě dojít dolů za tím klukem? Dones mu jenom nějaký jídlo a pití....já musím ještě za Jimmym, chce projednat to vyjednávání." Ray přikývnul a šel něco hledat do lednice.
Frank´s POV
Trávil jsem dlouhé minuty v představách, jak mi to všechno vyjde a Gerard si mě začne vážit. Bude tu dole se mnou častěji, nenechá mě tu už takhle samotného. ..V zámku jsem zase slyšel zarachotit klíč. Dveře se zprudka otevřely a škvírou jsem spatřil hlavu Raye. "Ahoj ehm já ..nesu ti nějaký jídlo a pití." Řekl a rychle za sebou přibouchl dveře, asi abych náhodou zase nezkoušel utéct pryč. Najednou mi v hlavě bleskl nápad. "Rayi, můžu tě o něco poprosit? Neboj nechci od tebe zas něco vyzvídat, stejně vím, že bys mi nic neřekl" vysoukal jsem ze sebe . "Uhm, no fajn jestli budu schopnej to pro tebe udělat, okey." "Nechci aby mi sem jídlo nosil G- teda ten černovlasej kluk! Mohl bys sem místo něj prosím chodit ty?" nejistě jsem se na něj podíval…zmateně na mě koukal. "No to já, hele to já nevím Franku, ale možná by to šlo zařídit. Ale proč?...Promiň, že se ptám viď?! Viděl jsem jak tě včera zřídil!" omluvně se na mě podíval. "Byl bych moc rád, kdyby to šlo zařídit Rayi!" "No nemůžu ti to slíbit, ale pokusím se!" poklepal mi na rameno a odešel pryč.
Zase jsem sám. Právě jsem rozjel svůj plán. Už se to nedá vrátit, zastavit. Najednou jsem uvnitř těla ucítil svýravej pocit…..byl to strach, strach že už Gerarda nikdy neuvidím.Ve svých představách jsem najednou neviděl jak za mnou smutně přijde omluví se a bude tu se mnou…jeho tělo vedle mého. Najednou jsem si představoval Raye, jak pomalu přichází do osvětlené místnosti, kde u televize sedí Gerard. Oznámí mu, že už ho nechci vidět…..On jen otočí hlavu od televize směrem k Rayovi a řekne "Hm, je mi to fuk." Pak se zas otočí zpět a nerušeně sleduje televizi. Po téhle představě jsem zmateně začal přecházet po místnosti. Musel jsem se chytit za hlavu "Co jsem to ku*va udělal?"
Žeryk's POV
Uvařil jsem nám to kafe a šel zase nahoru. Jimmy už měl napsanou kostru dopisu, stačilo to jen chytře udělat (což bylo zase na mě -jsem v tom prostě dobrej). "Gee pojď sem, tady máš podklady, tak si můžeš hrát až do rána." uchechtl se Jimmy a vyšel z ložnice, prozpěvujíc si nějakou šílenou písničku. Zasedl jsem ke stolu a vzal si ty fotky. Sakra ten kluk je vážně úžasnej! Ty modřiny mu ještě přidaly na kráse.....
Jak jsem tak sledoval ty fotky, začaly se mi vybavovat dnešní zážitky......Frankův nadrženej pohled, násilí, krev, jeho vzrušené steny a výkřiky mého jména.......uuu božééé!!!! Pohled mi sjel do klína. "Kurva!" o-ou....nějak moc jsem se zavzpomínal.....
Jimmy měl pravdu - seděl jsem nad tím až do rána....to víte, musím si dávat bacha, abych nikde nenechal otisky. Protáhl jsem se s bolestným šklebem - ono sedět celou noc shrbený nad stolem není sranda. Začínalo svítat - teď už je zbytečný jít spát. Vzal jsem si bundu a šel se projít. Tráva byla pokrytá kapkama rosy a já měl za chvíli úplně promáchaný tenisky. No co, aspoň mě to probere. Došel jsem ke svému stromu v lese a zapálil si. Tiše jsem sledoval kouř a přemýšlel o tom, jak se povedlo někomu jako je Frank mě takhle zblbnout.
Slunce už bylo výš, tak jsem se vrátil domů. Kluci seděli v kuchyni a pili kafe, Jimmy měl polámaný a přeleželý bodliny (každej den si tak geluje vlasy) a oba tiše snídali. Ale počkat! Něco tu nesedí...." Rayi? Můžeš na moment?" zeptal jsem se ho a na něm bylo vidět, že to čekal.
"No? Co potřebuješ?" řekl mi jako by nic a dál připravoval na tác jídlo. "Myslím si, že tuhle práci zastávám já...." řekl jsem mu a chtěl snídani pro Franka dodělat. "Víš Gee, ten kluk se tě bojí...po tom, co jsi ho zmlátil, se bál i mě když jsem k němu včera večer zašel........mě ale zná, tak by bylo asi lepší, kdybych za ním chodil já...." no to si jako dělá prdel!!!!! Jeho že zná? Raye??? Pfffff!!!!! A kdo ho teda včera kouřil? Čí jméno vzrušením křičel???? No? Moje!!! Ano, přesně tak!!!!
Frank´s POV
Byl jsem rád, že se mi podařilo docela brzo usnout. Nechtěl jsem trávit noc přemejšlením o tom všem zmatku kterej v mým životě nastal. Zdál se mi nějakej pomatenej sen, kterej sem si k ránu stejně už ani nepamatoval.
Vzbudil mě tenký proužek světla, který skrz zamřížované okýnko dopadal přímo na mojí tvář. Ospale jsem si promnul oči a rozhlédl se po místnosti…..prázdno! Co jsem sakra čekal?! Jsem ubožák…vůbec jsem to neměl Rayovi říkat. Zvedl jsem se a přešel do rohu místnosti kde byl záchod. "No to snad ne" můj rošťák už byl zase v pozoru………sen jsem si nepamatoval ale raději jsem asi ani nechtěl. Najednou jsem na schodech někoho uslyšel. Rychle jsem se vrátil na postel a svůj "problém" zakryl dekou. "prosím ať je to Gee, ať je to Gee" opakoval jsem si potichu. "Čááu tak ti nesu snídani" ozval se Rayovo hlas. "Hm díky. " nezmohl jsem se na lepší odpověď.
"No hele já už musím běžet nahoru, my ještě musíme vyřešit to….No ehm do toho ti vlastně nic není! Pak ti sem donesu další jídlo a pití" řekl a rychle odešel z místnosti. "Pak ti sem donesu další jídlo a pití" znělo mi dokola v hlavě. Takže Geemu je to jedno..přijde zase Ray. Bezmocně jsem padl na postel. Už jsem byl zase jen vězeň, vězeň čekající na to co s ním vlastně bude...
Zaslechl jsem jak se za dveřmi s někým baví. Jenže jsem nerozeznal s kým, protože jen šeptali. Kdo to sakra mohl být? Gerard, nebo ten třetí?! Smutně jsem se pak snad hodiny převaloval na posteli a přemýšlel. Na malou chvíli mě napadlo co asi zrovna dělají u nás doma. Živě jsem viděl matku jak je ubrečená a hysterčí…otec se snaží zachovat chladnu hlavu…..
Malý pokoj se začínal pomalu halit do šera a já se stále znepokojeně kroutil na studené posteli. Někdo přicházel…..bylo mi jasný, že to bude Ray….Nemýlil jsem se. "Na tady máš čerstvý jídlo a ještě jsem ti donesl další deku. Dost se ochladilo" řekl mi . "Hele Rayi, nevadilo to , že za mnou sem teď chodíš jen ty?Neříkali nic?" snažil jsem se zjistit jak na to reagoval Gerard….. "Noo ani ne, v pohodě. Neboj, nebude tě sem už chodit mlátit" řekl a podal mi silnou deku. …Tak toho jsem se bál..nepřijde, už ne !!!!!
Ještě mi hodil vedle postele nějakou mikinu a odešel. Opět jsem za dveřmi uslyšel šepot dvou lidí. Co to sakra má znamenat?! Proč nemůžu vědět kdo to je?!...Rychle jsem vstal z postele a přitiskl ucho na studené dřevěné dveře…..Stejně jsem hlasy ani slova nedokázal rozpoznat.
Přesně jak jsem čekal, navečer se přiřítil Ray. Donesl mi lavor s vodou, ručník a nějaký teplý oblečení. "Umej se, ať nám tu zaa chvíli nesmrdíš přes celej barák" neodpustil si poznámku. "Večer ti ještě donesu nějaký lehký jídlo" prohodil mezi dveřmi a zase zmizel….Takže Gee už opravdu nepřijde?!......Nepřišel…………….Další z bezesných nocí………….už ať je ráno…..spolu s vycházejícím sluncem mi svitne další naděje, že by za mnou mohl přijít.
Fee ráno
Nedočkavě jsem čekal na snídani….teda spíš na to, že by se přece jen mezi dveřmi mohl objevit Gerard….A opět chvíle zklamání….Přišel Ray. "Na, hele musíš se spokojit s tímhle, na nakupování zrovna moc nejsme" řekl mi a položil přede mě kus včerejšího chleba a nějakej sýr. Po chvíli se ozvalo zaklepání na dveře. Ray na to vůbec nereagoval. "Hej někdo, někdo klepe" "Já nejsem hluchej"řekne a rychlým krokem přejde místnost. "Co to má bejt?" tázavě se na mě podívá držíc v ruce pistoli. "Já-já…no…."začnu koktat a absolutně nevím, co na to říct, jak se vymluvit. "Noo máme štěstí že sis nevšiml že to tam leží. To si s Gerardem vyřídím" křikl a ozvalo se opět zabouchání na dveře…teď silnější než před chvílí. "Gerarde vypadni, nechce tě tu" rozeřve se Ray přes zavřené dveře. "Pusť mě dovnitř ty hajzle jeden. Dělej nebo ty dveře něčím vážně rozflákám" "Řekl jsem ne !" …je slyšet jak Gerard zvenku zuřivě kope do dveří. Ray se na mě omluvně podívá "Promiň, já musím, mohl by to slyšet někdo z venku"….pomalu jde ke dveřím a začne odemykat. Ty se najednou zprudka rozrazí a Gee se jako tornádo vřítí dovnitř. "Ku*va co to má bejt? Proč sem jako nemůžu já?" Vypadni už Rayi." "Hele oká ale nejdřív mi vysvětli tohle!" zvedne Geemu ruku s pistolí do úrovně očí…"Jak se jako dostala ze zamčeného šuplíku na zem?"..je vidět, že Gerard znejistí. Nervózně si začal prohrabovat své havraní vlasy. "Já ti to pak vysvětlím a teď už padej, no táák, dělej zmiz odsud!" strčí do něj a přibouchne za ním dveře.
Pochopím to jako svojí šanci….když vidím, že Gee se blíží ke mně. ..Otočím se ke zdi a natáhnu si deku až k bradě. Sedl si ke mně, bylo ticho….mrazivé ticho. Konečky jeho prstů mi jemně začaly přejíždět po žebrech. Musel jsem se kousat do rtu a pevně přitisknout víčka v sobě, abych na sobě nedal znát jak moc mě to rajcuje, jak moc bych ho chytil za hlavu, dal mu facku a pak ho tvrdě políbil….ne to ne ..musím se ovládnout, prostě musím!
"Proč si mě tu nechtěl?" zajel mi najednou nehty do kůže "Auu nech mě a odejdi!" vysoukal jsem ze sebe potichu. "Na to zapomeň" skoro to zakřičel..pak mě zprudka otočil a zase si na mě sedl…."Vezmu si co chci, co mi patří….a to kdy jen se mi zachce!...začal rychle oddechovat a líbat mě po celém těle. Naoko jsem se mu vzpouzel. "Vypadni já to nechci, chápeš?! N-e-ch-c-i !!! "Musíš to chtít, rozuměls?!" "Nechci" provokativně mu to vpálím do obličeje. Chvíli na mě kouká…chopím se příležitosti a zkopnu ho dolů z postele ..dopadne na tvrdou studenou zem. Podle pohledu v jeho očích mi bylo jasný, že pochopil že tohle nebylo součastí nějakých našich pomatených milostných hrátek, ale že to bylo důrazné upozornění na to, že by vážně měl odejít.
"Tak ty takhle?" v jeho pohledu jsem uviděl nepřekonatelnou zlost………….Odhrne si vlasy z čela a začne mě fackovat….i já chápu že to není nějaké laškovné fackování nebo předehra…..rány neustávají…..začínám úpět bolestí…….."Hajzle" řekne a odplyvne si vedle postele………jeho postava opět pomalu mizí za silnými dřevěnými dveřmi…….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama